Přednášky Zadání teoretických otázek a úkolů Řešení teoretických otázek a úkolů Vzorové řešené příklady Příklady na procvičení
Pro sestrojení rovnice tečny ke grafu funkce
v bodu
používáme vztah
![]()
nebo
![]()
kde
je směrnice přímky,
je úsek, který vytíná
přímka na ose
. Velikost úseku lze vypočítat ze vztahu
.
Při sestrojení rovnice normály
využíváme vztah, který platí mezi směrnicí tečny
a směrnicí normály
:
.

Určete rovnici tečny a rovnici normály funkce
v bodu
.
Sestavte rovnici tečny ke grafu funkce
tak, aby tečna byla
rovnoběžná s osou 1. a 3. kvadrantu.
Jestliže v každém bodu
je
, pak je funkce
v
rostoucí.
Jestliže v každém bodu
je
, pak je funkce
v
klesající.
Obrácená věta neplatí.
Právě když existuje takové okolí bodu
, že pro libovolný bod
tohoto okolí platí
a)
,
říkáme, že
funkce
je rostoucí v bodu
;
b)
,
říkáme, že
funkce
je klesající v bodu
;
c)
, (případně
),
říkáme, že funkce
má v bodu
ostré (neostré)
lokální maximum;
d)
, (případně
),
říkáme, že funkce
má v bodu
ostré (neostré)
lokální minimum.
Lokální extrém je souhrnný název pro lokální maximum a minimum (ostré i neostré).
Jestliže má funkce
v bodu
kladnou (zápornou) první derivaci, pak je v tomto bodu
funkce
rostoucí
(klesající).
Funkce je rostoucí (klesající) v intervalu, právě když je rostoucí (klesající) ve všech bodech tohoto intervalu.
Věta: Nutná podmínka extrému
Jestliže má funkce
v bodu
lokální extrém (i
neostrý) a existuje-li
, pak je ![]()
Stacionární bod je bod, ve kterém je hodnota první derivace rovna nule.
Postačující podmínka existence
lokálního minima
Jestliže je nalevo od stacionárního bodu
derivace
a napravo
, přechází funkce
z klesání do
růstu, a tím se v bodu
potvrzuje lokální
minimum.
Postačující podmínka existence
lokálního maxima
Jestliže je nalevo od stacionárního bodu
derivace
a napravo
, přechází funkce
z růstu do
klesání, a tím se v bodu
potvrzuje lokální
maximum.
Absolutní extrém
může spojitá funkce
na uzavřeném intervalu
nabývat
v krajních bodech intervalu nebo v největším lokálním maximu,
případně nejmenším lokálním minimu.

Určete intervaly růstu, intervaly
klesání a lokální extrémy funkce
.
Na uzavřeném intervalu
určete absolutní
extrémy funkce
.
Význam druhé derivace pro průběh funkce
Definice
Předpokládejme, že funkce
má na intervalu
derivaci
. Říkáme, že
Věta: Postačující podmínka konvexnosti
(konkávnosti)
Jestliže
na intervalu
, pak je funkce
na intervalu
konvexní.
Jestliže
na intervalu
, pak je funkce
na intervalu
konkávní.
Graf konvexní (konkávní) funkce
leží v jediné
z polorovin určených tečnou v bodu
. Kterýkoliv bod grafu
leží nad (pod) tečnou v libovolném bodu
.

Nechť funkce
má v bodu
derivaci
. Bod
se nazývá inflexní bod funkce
, právě když existuje takové okolí bodu
, že na jedné straně od
je funkce
konvexní a na druhé
straně konkávní.
Věta: Nutná podmínka inflexe
Je-li
inflexní bod funkce
a existuje-li
, pak je
.
Věta: Postačující podmínka existence
extrému
Nechť
je stacionární bod
funkce
.
Jestliže
, pak má funkce
v bodu
ostré lokální
minimum,
jestliže
, pak má funkce
v bodu
ostré lokální
maximum.
Najděte lokální extrémy funkce
, a to s využitím prvních a druhých derivací.
Asymptoty bez směrnice (svislá asymptota)
Jestliže funkce
má ve vlastním bodu
nevlastní limitu
, nebo
(případně
jednostrannou), potom přímka
je asymptota bez směrnice křivky
.

Jestliže v nevlastním bodu
(nebo
) existují vlastní limity
,
,
nebo
,
,
pak ![]()
je rovnicí asymptoty se směrnicí křivky
.
Nalezněte asymptoty ke grafu
funkce
.
Souhrnné vyšetření
průběhu funkce
a) Najdeme definiční obor funkce, body nespojitosti, asymptoty, průsečíky s osami, případně rozhodneme o sudosti (lichosti), periodičnosti, ohraničnosti apod.
b) Z vypočtené první derivace zjistíme intervaly monotónnosti a body lokálních extrémů.
c) Z vypočtené druhé derivace zjistíme intervaly konvexnosti, konkávnosti a inflexní body.
Proveďte komplexní vyšetření
průběhu funkce
.
Příklad z praxe
Celkový příjem
výrobce je závislý na produkci
vyjádřené počtem hotových výrobků podle vztahu
.
Vypočítejte optimální počet výrobků, při kterém je celkový příjem výrobce největší a vypočítejte hodnotu maximálního příjmu.
Příklad z praxe
Prodejce nakupuje výrobky
za
a prodává za
při měsíčním obratu
.
Předpokládá, že při každém snížení prodejní ceny o
vzroste měsíční obrat o
.
Vypočítejte, při jaké prodejní ceně bude mít prodejce maximální zisk. Jak velký bude maximální měsíční zisk?
Příklad z praxe
Z kartonu ve tvaru
čtverce o straně
je třeba vyrobit otevřenou krabici tak, že se
v rozích odříznou malé čtverce a vzniklé okraje se ohnou nahoru.
Vypočítejte, jak velké čtverce je nutno v rozích odřezat, aby objem vzniklé krabice byl co největší. Jaký je maximální objem krabice?
Příklad z praxe
Prodej výrobků je závislý
na reklamní kampani. Předpokládejme, že tuto závislost lze popsat funkcí
,
kde
je počet prodaných výrobků,
je čas od začátku reklamní kampaně vyjádřený
v týdnech.
Vyšetřete průběh dané funkce, určete definiční obor funkce, intervaly růstu, intervaly klesání, lokální extrémy, inflexní body, intervaly konvexnosti, intervaly konkávnosti a načrtněte graf funkce.