Přednášky Zadání teoretických otázek a úkolů Řešení teoretických otázek a úkolů
Č. |
Otázky |
Odpovědi |
1. |
Co musejí splňovat určité prvky, abychom je mohli považovat za prvky lineárního prostoru? |
Musí být definován součet dvou prvků a násobení prvku reálným číslem. |
2. |
Jak nazveme množinu prvků, pro které je definován součet dvou prvků a násobení prvku reálným číslem? |
Danou množinu nazveme lineárním prostorem. |
3. |
Mohou celá čísla tvořit lineární prostor? Zdůvodněte. |
Ano, splňují definici lineárního prostoru, tj. je definován jejich součet a násobení reálným číslem. |
4. |
Mohou přirozená čísla tvořit lineární prostor? Zdůvodněte. |
Ne, neexistuje nulový prvek a nesplňují požadavek na součin prvku s libovolným číslem. Konkrétně po vynásobení prvku záporným číslem nezískáme přirozené číslo. |
5. |
Mohou polynomy téže proměnné nejvýše 3. stupně tvořit lineární prostor? Zdůvodněte. |
Ano, splňují definici lineárního prosotru, tj. je definován jejich součet a násobení reálným číslem. |
6. |
Mohou polynomy téže proměnné právě 3. stupně tvořit lineární prostor? Zdůvodněte. |
Ne, při sčítání dvou polynomů může dojít k redukci jejich stupně. Výsledkem tedy nemusí být polynom opět právě 3. stupně. |
7. |
Mohou matice
typu |
Ano, splňují definici lineárního prosotru, tj. je definován jejich součet a násobení reálným číslem. |
8. |
Mohou spojité
funkce definované na intervalu |
Ano, splňují definici lineárního prosotru, tj. je definován jejich součet a násobení reálným číslem. |
9. |
Mohou geometrické vektory tvořit lineární prostor? Zdůvodněte. |
Ano, splňují definici lineárního prostoru, tj. je definován jejich součet a násobení reálným číslem. |
10. |
Je vektorový
prostor |
Ano, splňuje definici lineárního prostoru, tj. je definován součet vektorů a násobení vektoru reálným číslem. |
11. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
12. |
Kolik nulových prvků existuje v lineárním prostoru? |
V každém lineárním prostoru existuje právě jeden nulový prvek. |
13. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
Opačný prvek
k prvku |
14. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
15. |
Kolik opačných prvků lze přiřadit ke každému jednotlivému prvku lineárního prostoru? |
Jeden. |
Č. |
Úkoly |
Řešení úkolů |
1. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
2. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
3. |
Předpokládejme
konstanty |
|
4. |
Předpokládejme
konstanty |
|
5. |
Předpokládejme
konstantu |
|
6. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
7. |
Předpokládejme
lineární prostor, který tvoří množina |
|
8. |
Předpokládejme
konstantu |
|
9. |
Předpokládejme
konstantu |
|