Železničářský betlém Josefa Ladislava Jíchy

• 1999
• 1998

"Čaropis kolejnic objímá klubko zeměkoule a mašinky po nich jezdí už plných 160 let. Pokorně slouží lidstvu a posouvají svět dopředu. Stávají se spojovatelkami lidského souručenství. Daktylem kol a doteky nárazníků podávaly druhdy zprávy o pokroku průmyslové revoluce. Ze století páry vjely do věku elektřiny, aby posléze zvěstovaly příchod nového tisíciletí a předaly štafetu budoucnosti informatiky. V té symbolické předávce je zvěstování o zrození nového věku...

Jaký bude? Nasytí odvěké lidské touhy po tom nejlepším, největším a nejvyšším - nej-, či dovede člověka k pokornému poznání, že je pouhou částečkou velkého světa a nic ho neopravňuje k tomu, aby se nevyvyšoval nad druhé?

Nebeská hvězda svaté noci opět ozáří Ježíška. Připomene zázrak zrození a nejhlubší ze všech životních jistot: Nazí a prostí jsme přišli na svět a také tak odejdeme.

Vánoce jsou pro mne už řadu let neodmyslitelně spjaty se jménem mého vzácného přítele Mgr. Jana Jozy, kterému není nic lidského cizí. Letos si vymyslel téma, které zrcadlí historii kouzelného světa železnice. Všechny ty figurky kolem mašinek pojí vědomí sounáležitosti, jsou stejně důležité na kterémkoliv stupínku svého postavení, spojeni vzájemnou úctou a vznešenou pokorou přirozenosti, tak jako přenesený obraz Svaté rodiny.

Co si přát k miléniu? To, aby si lidé nikdy nepřestali hrát s mašinkami. Ony si to zaslouží!"

Josef Ladislav Jícha

Železniční uzel Česká Třebová nepochybně patřil a patří mezi významná místa, která se výrazně zapsala do historie české železnice. Město Česká Třebová bylo a jest městem ajzboňáků, železničářů a nebo alespoň fandů železnice. A českotřebovská výtopna - topírna - lokomotivní a vozové depo a dnes Depo kolejových vozidel se svými provozními jednotkami v Pardubicích, Kolíně, Hradci Králové a Letohradě začalo psát svoji bohatou historii v době budování Olomoucko - pražské dráhy v roce 1845.

V pokoře a k poctě práce a nadšení všech, kteří svůj život zasvětili železnici, vydáváme při vstupu do třetího tisíciletí tento Českotřebovský železniční betlém. Je naším přáním, aby udělal radost všem, kteří mají železnici rádi, kteří si v dětství i v dospělosti hráli a hrají s mašinkami, ale i těm, které jen potěší železniční figurky, ve kterých Mistr a přítel Jícha lidsky spojil železniční historii se současností.

Ve vánoční pohodě nechť hlásá "Pokoj lidem dobré vůle!"

Ing. Jiří Slezák, vrchní přednosta

"Kdo by neměl rád nejhezčí tajnosnubný příběh o tom, kterak se Bůh stal člověkem. Je v něm tetelivé světlo a teplo člověčiny. Chlév - chrám vznešené prostoty, bezprostřednost dětství. Probouzí ve mně vzpomínku na babičku, která s jistotou prohmátne své kravičce pevné struky, plné mléka.

Vzpomínku na chvíli, kdy jsem jako chlapec obkresloval v uctivém pokleku před krámkem papírníka pana Kubičky Alšův betlém. Je tam koloběh zvonění slunovratu, které zas 'táhne nad závějí a v dáli tiše zaniká...'. Korýtko jesliček, podobné geometrii životních křížů i rakví. Jistota dobrých přátel, kteří nezapomenou nadělit něco i Ježíškovi, třeba mašinku. Proč by si také on nemohl hrát?
Tak to vymyslel můj přítel Jan Joza, nádražák každým coulem, jemuž není nic lidského cizí. A já to pokorně zaznamenal.
Hrajte si také! Pokud si hrajeme, plníme svá přání sobě i druhým. A jsme šťastní, veselí a také věčně mladí - jako Ježíšek a jeho Vánoce."

J.L.Jícha

Kliknutím na náhled si obrázek můžete zvětšit.

Své dotazy a připomínky můžete zaslat na adresu machalikova@upce.cz.

Zpět na úvodní stránku o betlémech v České Třebové